Koroporadna – 30 nejčastějších otázek a odpovědí

Doporučujeme nejprve pročíst zde uveřejněné otázky a odpovědi a posílat tu svou, jen pokud jste zde nenašli odpověď. Pište na Koroporadna@uracr.cz. Odpovědi zasílají jednotliví advokáti a další odborníci mailem přímo tazateli.
NOVĚ: Tým Koroporadny aktuálně doplnil bankovní poradce. Máte dotaz problém se splácením úvěru? Nevíte, jak máte postupovat? Nebojte se a napište. Neexistují hloupé dotazy, rádi pomůžeme snížit stres, nervoziu, paniku a úzkost!

Ani současná zpřísněná opatření omezující počet osob venku na 2 lidi nejsou důvodem pro to, aby rodič odmítl předat dítě druhému rodiči. Totéž platí i v případě, že je rodič právě s dítětem doma a čerpá ošetřovné. Dítě má právo na oba rodiče, tím spíš v této složité době. 
Ve větších rodinách doporučujeme vzít v úvahu, že cílem opatření je omezení přenosu infekce. Rodiče by měli v zájmu dítěte maximálně komunikovat a hledat pro ně nejlepší řešení. Dáváme v úvahu při výkonu rodičovské odpovědnosti pečlivé uvážení, zda je v aktuální situaci vhodné riskovat zdraví dítěte i celé rodiny přecházením z jedné rodiny do druhé a násobením setkání a zda není možné osobní styk dočasně nahradit prostředky komunikace na dálku (skype, messenger, whatsapp, telefon, e-mail apod.)
Právní důvod mající oporu pro tento výklad je bod I. 1. písm. b) nezbytná cesta za rodinou nebo osobami blízkými, písm. c) zajištění péče o děti, písm. i) cesta zpět do místa bydliště, bod 2. písm. c) s výjimkou členů domácnosti. Plné znění mimořádného opatření ke stažení zde: http://www.uracr.cz/aktuality/omezenina2lidinemavlivnarodicovskoupeci

1) Kdy mám nárok na ošetřovné a kde o ně požádat?

Dne 10. 3. 2020 bylo rozhodnuto o dočasném zákazu výuky na základních, středních, vysokých i vyšších odborných školách. Při péči o dítě mladší 10 let (dítě, které ještě nedosáhlo 10 let věku), které nemůže být z důvodu nařízené karantény docházet do školy či školky náleží zaměstnanci ošetřovné.

NOVĚ dle čerstvého rozhodnutí Parlamentu přijatého ve stavu legislativní nouze mohou o ošetřovné žádat i rodiče pečující o děti do 13 let věku, včetně OSVČ. Oprávněné osoby (tj. i rodiče, kteří mají děti ve střídavé péči) se mohou vystřídat, a to i vícekrát, vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu. Podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí do péče. V případě vystřídání se ošetřovné vyplácí každému oprávněnému za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny jeho péče vykázané na předepsaném tiskopise, ve kterém se uvádějí i dny, kdy o dítě pečoval druhý oprávněný. Nárok na ošetřovné se uplatňuje na tiskopise https://eportal.cssz.cz/web/portal/tiskopisy-zookpo). Rodiče nemusí kvůli žádosti o ošetřovné chodit do zařízení osobně, neboť jim může být elektronicky poslán vyplněný formulář, který jim poslouží jako omluvenka z práce. Pro výplatu dávky si pak rodič formulář vytiskne, vyplní všechny potřebné údaje, podepíše a předá zaměstnavateli (OSVČ příslušné OSSZ). Žádost stačí vyfotit (naskenovat) a zaslat jej zaměstnavateli e-mailem. Pokud má škola nebo rodič elektronický podpis, je dobré jej použít, ale i bez něj je celý proces v pořádku. Zaměstnavatel takovou žádost spolu s dalšími podklady předá okresní správě sociálního zabezpečení buď datovou schránkou, nebo e-mailem s elektronickým podpisem. Více informací viz  https://www.mpsv.cz/web/cz/informace-ke-koronaviru  

2) V rozporu s rozhodnutím nebo dohodou si dítě nechal u sebe druhý rodič. Co mám teď dělat? Mohu se někde dovolat pomoci?
I v době nouzového stavu a karantény lze podávat k soudu návrhy a domáhat se práva, nicméně praktického efektu v nejbližší době patrně nedosáhnete. Jedna z možností je kontaktovat rodinného advokáta a s  ním se domluvit (seznam členů Unie rodinných advokátů zde (http://www.uracr.cz/home/clenove). Skutečností ovšem je, že takřka všechny opatrovnické soudy odročují jednání a nařizují nová až na květen. Je tedy vysoce pravděpodobné, že v nynější akutní době se žádné pomoc  nedovoláte. Doporučujeme proto současnou situaci přijmout jako novou možnost, tedy smířit se s ní, kontaktovat druhého rodiče a nabídnout komunikaci s dítětem prostřednictvím mobilu nebo jiných technických prostředků. Ke zmírnění smutku doporučujeme přečíst si odpovědi na otázky č. 3, 4 a 20.

3) Styk rodičů s dětmi a střídavá péče
Styk rodičů s dětmi podle soudních rozhodnutí i dohod může stále probíhat, rodiče si mohou jezdit pro dítě i si dítě předávat, stejně jako může i nadále fungovat střídavá péče, nicméně krizová opatření mají za cíl zabránit šíření nákazy. Jsou-li obě rodiny zdrávy, předávání dětí nic nebrání, a to nejen v jednom městě, ale i v různých městech. Z obav z nákazy lze pochopit, že se někteří rodiče časté předávání dětí v době karantény minimalizovat a domluvit s druhým rodičem omezení kontaktu na telefon, Skype, Messenger, mail apod. Oba rodiče by se v takových případech měli dohodnout na častější komunikaci. Opatření neomezuje rodiče, aby si pro dítě přijel a zase ho odvezl. Obavy z nákazy jsou v tomto období přirozené, na druhé straně střídání pobytu dítěte u jednoho a druhého rodiče může oběma významně ulevit, poskytnout jim volný čas a dítě více zabaví. Někdy mají rodiče odlišný pohled na dodržování hygienických norem. Na druhé straně i v době krize platí rodičovská odpovědnost, podle které má každý z rodičů právo na svůj pohled na výchovu. V době, kdy je dítě v péči rodiče, má tento rodič právo rozhodnout o tom, jak se bude chovat a co bude dělat. Jeden rodič nemá právo druhému rodiči do výchovy zasahovat. Může se jen pokusit s ním vyjednávat, nikoliv mu však něco přikazovat. 
Dítě ve střídavé péči je ve stejném bezpečí a stejném ohrožení, co se týče možné nákazy nemocí Covid 19, jako dítě žijící v normální rodině s oběma rodiči. V obou případech se totiž "sčítají" sociální kontakty obou rodičů, v obou případech oba rodiče mohou nebo nemusí přijít do kontaktu s nákazou. Je jedno, zda rodiče žijí spolu či ne. Daleko důležitější je, v jakém prostředí se oba pohybují. Jediným rizikem "navíc" u střídavé péče je pouze sám akt cesty ke druhému z rodičů, toto riziko je ale eliminovatelné dodržováním příslušných hygienických a antiepidemiologických opatření. Daleko vážnější újmou pro dítě může být zbytečné odloučení od jednoho ze svých rodičů.

4) 
Má pětiletá dcera odjela před vyhlášením stavu nouze za otcem do Rakouska. Otec domluvených 10 dnech u něj dceru nechce předat s tím, že u něj v menším městě, se sousedy lékaři je dcera  větším bezpečí. Co mám dělat? 

Současná situace je velmi složitá a posuzování odpovědného chování rodičů v této době poté, co tento přechodný stav nouze pomine, bude nesporně jedním z důležitých měřítek posuzování jejich rodičovských schopnosti a výkonu rodičovských nejlepším práv v zájmu dítěte zvláště s ohledem, kdy toto jednání probíhalo.  Posuďte, zda je dcerka u svého otce skutečně v bezpečnějším prostředí, primárně se s ním snažte rozumně dohodnout. Nelze situaci posoudit bez znalostí dalších podrobností, ale pokud vám otec nyní umožňuje nerušený kontakt s dcerou např. za pomoci Skype, WhatsUp či jakýmikoli pro vás oba dostupnými technickými prostředky a je schopen rozumné dohody o tom, kdy lze s návratem dcery počítat, zachovejte klid a vyčkejte do otevření hraničních přechodů. Pokud má vaše dcera české občanství, pak má právo na návrat do České republiky. Otec vám by ji však mohl předat maximálně nejdále na hraničním přechodu, pokud nemá české občanství, kdy by s dcerou mohl překročit hranici. Pak by musel spolu s dcerou zůstat na 14 dnů v karanténě.  Zvažte, zda je to primárně pro vaši dceru bezpečná a nestresující situace za současné stavu dopravy na hraničních přechodech. K přechodu hraničních přechodů pouze nezletilými dětmi se nikdo dosud nevyjádřil a nezajišťoval je ve smyslu doprovodu a předání, vymezených zón. Jde o dobu, kdybychom měli hledat to, co nás spojuje, zájem bezpečí dítěte je v tomto smyslu přednostním hlediskem.

5) Hlídání dětí prarodiči 

Senioři jsou nejvíce ohroženou skupinou, navíc se jim v této době doporučuje neopouštět domov, doporučujeme proto hlídání a dozor dětí ze strany rodičů omezit na minimum.

6) Mohu odjet z města na chatu a zůstat tam?
Ano.

7) Mohu si zajet pro rodiče, děti, příbuzného do jiné oblasti či města v zemi?
Pokud město nebylo kvůli koronaviru uzavřeno, pak ano.

8) Jsem rybář (cyklista, běžec, chodec...). Mohu si jít k rybníku zarybařit jako relaxaci?

Pobyty v přírodě a parcích jsou povoleny. Pokud se chystáte jít k rybníku sám, zákaz volného pohybu neporušujete, což potvrdilo i Ministerstvo zemědělství (http://eagri.cz/public/web/mze/tiskovy-servis/aktuality/koronavirus/vykon-prava-myslivosti-rybarskeho-prava.html). Na individuální rybolov se vztahují výjimky ze zákazu volného pohybu. Je však důležité držet se smyslu opatření a co nejvíce omezit riziko šíření nákazy. Proto dodržujte všechna hygienická doporučení a na cestu i na lov se vybavte ochrannými pomůckami, tzn. alespoň rouškou (případně šátkem, šálou, jiným zakrytím úst a nosu), rukavicemi.

 

9) Druhý rodič žije v zahraničí, po uzavření hranic s ním dítě zůstalo. Nechce mi umožnit styk mohu se v brzké době domoci nějaké nápravy?
Zkuste v každém případě vyjednávat o komunikaci pomocí techniky. Pokud se vyjednávání nedaří, lze požádat soud o vydání předběžného opatření. Pro návrh kontaktuje specializovaného advokáta v blízkosti vašeho bydliště (http://www.uracr.cz/home/clenove), návrh na vydání předběžného opatření má předepsané náležitosti. Soudy ve velmi omezené podobě fungují a v tomto případě do sedmi dnů vydají předběžné opatření, kterým druhému rodiči uloží povinnost umožnit pravidelný styk prostřednictvím, komunikačních technologií. Problematikou je však otázka vymáhání takového rozhodnutí, pokud se mu druhý rodič odmítne podřídit.

10) Jsem doma a pobírám 60 % platu. Z tohoto důvodu nejsem schopen platit výživné v soudem určené výši. Kam se mohu obrátit, aby mi bylo výživné sníženo?
Vydržte. Jde o krátkodobý výpadek, soud by vám patrně stejně nevyhověl. Navíc v době karantény soudy výrazně omezily svou činnost. Zkuste kontaktovat matku a domluvit se s ní, že byste v nejbližším období platil mírně nižší výživné. Případně navrhněte, že se namísto ní postaráte o dítě. Celodenní péče pro ni stejně teď musí být zatěžující, tak se o ně aspoň podělíte.

11) Matka žije v ČR, otec na Slovensku. Mohou si předávat dítě? Co jiné země?
Po dobu uzavření obou zemí nikoliv. Vydržte stávající stav a umožněte druhému rodiči kontakt prostřednictvím telefonu, Skypu, Messengeru aj. technických prostředků. Podobně je třeba sledovat zákaz vjezdů a výjezdů do jiných států. Všichni věříme, že omezení brzy pominou.
 
12) Ztráta práce či činnosti a financí kvůli koronaviru, hypotéky
Stát už informoval o řadě podpůrných opatření a úlev pro všechny skupiny občanů (odkaz na stránky MPSV a projekt Antivirus zde: 
https://www.mpsv.cz/web/cz/antivirus). Vydržte a sledujte informace. Banky nabízejí zvýhodněné půjčky. Nemáte-li dostatek financí na splátku hypotéky, spojte se co nejdříve s poskytovatelem hypotéky či úvěru. Stručný článek pro podnikatele (musel jsem zavřít provozovnu) je k dispozici zde: https://www.epravo.cz/top/clanky/koronavirus-a-nahrada-skody-podnikatelum-v-otazkach-a-odpovedich-110849.html

13) Pracovní povinnost a možnost nařídit práci
Vláda ČR svým usnesením č. 79/2020 Sb. ze dne 13. 3. 2020 mimo jiné ukládá pracovní povinnosti studentům vybraných oborů. Podmínkou tohoto výkonu pracovní povinnosti je zletilost studenta. K uložení případných konkrétních povinností a nasazení studentů je zapotřebí rozhodnutí hejtmanů kraje (či primátora hlavního města Prahy) a jejich následné součinnosti s vládou ČR. Studenti pak mohou plnit pracovní povinnosti v pobytové, ambulantní i terénní formě, pochopitelně za odměnu.
 
14) Mohu pracovat z domova, ale zaměstnavatel trvá na tom, abych šla do práce.
Doporučení vlády ohledně homeoffice je pouze doporučením. Zatím není nařízeno, že mají lidé zůstat doma, pokud jde o práci. Požádejte home office, pokud zaměstnavatel odmítne, pak o dovolenou. Nabízí se ještě varianta nemocenská nebo ošetřování dětí. Pokud nic z toho není možné, pak si nechte vystavit potvrzení od zaměstnavatele, že na nástupu do práce trvá.
 
15) Zaměstnavatel nedodržuje podmínky vládního krizového opatření. Co dělat?
Konkrétní ustanovení usnesení vlády o tzv. nařízení karantény váš zaměstnavatel neporušuje. Usnesení vlády dovoluje zaměstnancům chodit do zaměstnání a zaměstnavatel je oprávněn žádat po Vás výkon práce. ALE: zaměstnavatel je podle zákoníku práce také vždy povinen vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. Ze všech dosud přijatých opatření vlády vyplývá, že jakékoli větší shromáždění osob v jedné uzavřené místnosti je rizikové. Z dnešního usnesení vlády vyplývá nejen doporučení všem, aby ve veřejných prostorech zachovávali rozestup min. 2 metry, ale i doporučení zaměstnavatelům, využívat nejvyšší možnou měrou práci na dálku, pokud ji zaměstnanci mohou vykonávat v místě bydliště, podporovat dovolené a placené volno pro zaměstnance a obdobné nástroje uvedené v kolektivní smlouvě, omezit výkon prací, které nejsou významné pro zachování činnosti zaměstnavatele. Jako první doporučujeme jednat se samotným zaměstnavatelem o zajištění větších rozestupů, roušek a jiných bezpečnostních a hygienických opatření. Pokud nebudete úspěšní a je u Vás zřízena odborová organizace, obraťte se se žádostí o řešení situace na ni. Případně se lze obrátit i na Inspektorát práce v místě Vašeho pracoviště (https://www.suip.cz/) nebo na krajskou hygienickou stanici opět dle sídla zaměstnavatele (kontakt najdete po zadání hesla ‚krajská hygienická stanice‘ plus název kraje do vyhledávače). Všichni zaměstnanci musejí nosit roušky, i kdyby byly jen doma ušité či provizorní, opakovaně si mýt ruce a desinfikovat si telefon i klávesnici počítače.
 
16) Jsem lékař v karanténě. Mohu si vzít dovolenou?
V rámci Vyhlášení nouzového stavu od 14 hodin dne 12. 3. 2020 po dobu 30 dnů se zakazuje všem, kteří vykonávají zdravotnické povolání podle z. č. 95/2004 Sb., čerpání dovolené, nemocenská v karanténě není vyloučena. Nedoporučujeme "riskovat" dovolenou, abyste se nedostal do problémů, protože ta je Opatřením vlády zdravotníkům zakázaná.
 
17) Pracuji na dohodu a v současné době mi zaměstnavatel sdělil, že pro mě nemá práci.
U dohod se to může stát, záleží na individuálním ujednání mezi vámi a zaměstnavatelem. 

18) Zaměstnavatel mi kvůli karanténě nařídil, abych byl doma, že pro mě nemá práci. Mám nárok na nějakou odměnu či mzdu?

Zaměstnavatel se dostal kvůli stávající situaci do pozice, za kterou bohužel nemůže, shodně jako Vy. Kvůli ochraně veřejného zdraví je řada provozoven uzavřena. Jedná se tak o překážky v práci na straně zaměstnavatele, které jsou upraveny v ustanovení § 207 a násl. zákoníku práce. Zatím není jednoznačný výklad toho, zda se má poskytovat v tomto případě 100 % náhrady průměrné mzdy, či pouze 60 % náhrady průměrné mzdy. MPSV ČR zaujalo zatím názor, že by to mělo být 100 % průměrné mzdy, s tímto výkladem se náš Korotým neztotožňuje, neboť situaci lze podřadit pod živelní událost, která nastala, a v takovém případě náleží zaměstnanci pouze 60 % průměrné mzdy. Výklad se bude jistě ustalovat a lze očekávat v budoucnu nějaké sjednocující stanovisko, které bude znamenat doufejme kompromis na obou stranách, neboť pokud položíme zaměstnavatele nekompromisním vyžadováním 100 % mzdy, v konečném důsledku položíme i zaměstnance, kteří budou propouštěni. Je nutné se tedy na situaci podívat objektivně a obě strany přijmout určitý kompromis, neboť do budoucna je zřejmě lepší zůstat zaměstnán, neboť nevíme nikdo, jaký dopad bude situace na ekonomiku mít. Nicméně včera vláda rozhodla o náhradě zaměstnancům do plné výše. Doporučujeme tedy vyčkat a sledovat další vývoj. Blíže také viz web MPSV, projekt Antivirus : https://www.mpsv.cz/web/cz/antivirus


19) Mohu se v době karantény dohodnout s masérkou na soukromé masáži (platí i pro kadeřnické služby, pedikůru apod.)?

Vzhledem k obsahu posledních usnesení vlády ČR o přijetí krizového opatření by soukromý terapeut neměl vůbec obdobné služby u sebe v provozovně poskytovat, neboť se nejedná o poskytování zdravotních služeb ani o zajištění neodkladné zdravotní péče, ale o komerční služby, a to navíc se zvýšeným rizikem přenosu koronaviru. Aktuálně Ministerstvo zdravotnictví svým mimořádným opatřením ze dne 25. 3. 2020 zakázalo přijímat nové pacienty i do lázeňské rehabilitační péče. Odložte proto masáž na dobu po skončení omezujících vládních opatření, jinak se vystavujete nejen riziku nákazy, ale i postihu dle právních předpisů.



Neprávní otázky a odpovědi
 
20) Dítě zůstalo s druhým rodičem, strašně mi chybí. Jak se tím mám smířit? 
Jste-li sami v karanténě a dítě se má vracet k vám, pak se určitě domluvte s druhým rodičem nebo dalšími příbuznými, kde by dítě mohlo po tuto dobu zůstat. Děti sice nemoc obvykle zvládají dobře, ale jsou i výjimky, a určitě nechcete dítě vystavit riziku nákazy.
Pokud dítě musí zůstat s druhým rodičem v povinné karanténě, není možné, aby se k vám vrátilo. V takové chvíli je důležité se domluvit, jakou formou bude probíhat pravidelný kontakt s vaším dítětem. Zda telefonicky nebo po dalších sociálních sítích. Vše je hodně závislé na věku dítěte. U starších dětí si to zvládnete domluvit s dítětem sami, ale každopádně o tom nejprve promluvte s druhým rodičem, aby potom kolem vašeho kontaktu nevznikali konflikty (že voláte v nevhodnou dobu; moc dlouho; že dítě odmítá nějakou aktivitu, protože čeká, až se ozvete atp.) Je-li dítě malé a máte obavu, jak ponese vaše odloučení, pak je někdy lepší kontakt minimalizovat. Dítěti vysvětlit, že je to výjimečná situace, že ho máte rádi, ale že teď musíte být zodpovědní a stateční. I velmi malé děti takovou situaci pochopí a zvládnou ji. Rozhodující je váš klid ve chvílích, kdy o tom s dítětem mluvíte. Vaše emoce jsou „nakažlivé“, budete-li klidní a laskaví, pak uklidníte i svoje dítě. Na zvládnutí smutku a odloučení pro děti se skvěle hodí četba pohádek a pak si o tom popovídat – to můžete buď udělat sami (např. Kolja – četba pohádky do telefonu) nebo poproste druhého rodiče. Podle toho, jak se dítě s touto situací smíří, můžete domluvit další kontakty.
Rozhodně druhému rodiči nic nevyčítejte, často se nedá určit, zda a jak došlo k případné nákaze. Může se to stát i nám. Potřebujete, aby i druhý rodič byl v pohodě a dobře se o dítě staral. To ve stresu a emoční nepohodě moc nejde. Pokud máte vztek a zlobíte se, je to normální a pochopitelné, ale zkuste si ho vyventilovat někde jinde. Například tak, že si postěžujete někomu, kdo vás vyslechne a pochopí, ale nebude vám „radit“. Nebo se vykřičte doma či při procházce v lese, vypište se ze svého napětí, prostě cokoliv, co vám uleví. Jen své negativní emoce nepouštějte na druhého rodiče – to ničemu nepomůže. A navíc on má teď možnost „omezit“ váš kontakt s dítětem. Vaše případná nedorozumění bude možné řešit po odeznění nařízených opatření. Myslete především na své dítě.

Pro sebe zajistěte „program“ a kroky podle dalších doporučení, která jsou zde již uvedena – viz „Jak se nezbláznit“… Připomínáme, že fungují také Linka bezpečí 116 111 a Rodičovská linka 606 021 021

Nezapomeňte, že

·        chování rodičů k sobě navzájem je návodem (vzorem) pro chování dětí v životě

·        pomáhá se podívat na situaci pohledem dítěte – co je pro něj v dané situaci bezpečnější

·        spory rodičů dítě nezajímají – trpí jimi

·        dítě je v krizi citlivější a všechny hádky si více pamatuje (emoční poškození)

·        kontakt v nouzové situaci je možný udržovat elektronicky (Skype, WhatsApp, telefon…), (video) hovor pomůže uklidnit nejistoty

·        dítě potřebuje vědět, že má bezpečí u obou rodičů

·        dohoda v současné krizové situaci je pozitivnější než zvyšování nebezpečí citově i infekčně

 Možná by vám mohla pomoci meditace. Zkuste třeba toto video, které připravila členka Korotýmu: https://www.facebook.com/search/top/?q=zlat%C3%BD%20lev&epa=SEARCH_BOX

 
21)
 Jste senioři a musíte zůstat v těchto dnech doma?

Rady pro seniory na doma:

  • být doma v bezpečí je v současnosti nejlepší prevence
  • zvažte příp. donášku jídla či nákupů přes rodinu, sociální či rozvážkovou síť (předání jen v roušce)
  • pokud to jde, připravujte si jídlo doma ze zásob
  • mějte nabitý mobil stále u sebe (pro případ pádu či potíží)
  • nenechávejte klíče v zámku (ať si může rodina či pomoc odemknout)
  • být doma je ideální čas na úklid, vyprání a očistu vlastní domácnosti
  • věnujte se záležitostem, které jste odkládali a můžete je dát do pořádku
  • aktivizujte mozek křížovkami, dobrými knihami, filmy, seriály …
  • zůstaňte v pravidelném telefonickém kontaktu s blízkými, přáteli
  • myslete na pozitivní stránku věcí – vše zlé pro něco dobré – jak využít tento krizový čas a na co se těšíte, až to půjde realizovat
  • omezte TV zprávy na faktické informace – média často dramatizují
  • každá krize jednou pomine – důležité je s nadějí a vírou vydržet ve zdraví (kvůli sobě a svým blízkým)

 

Držte se doporučení – nejlépe nevycházet! Jste nejohroženější skupinou, opatrujte se. Potřebujete-li zajistit potraviny nebo léky a nemáte nikoho z rodiny nebo z vašeho okolí, kdo by to pro vás mohl zajistit, využijte telefonickou linku vaše ho města nebo obec. Nebojte se – neobtěžujete, tato služba je právě pro vás.

Dále funguje bezplatná linka pro seniory 800 200 207 (8:00 – 20:00) a internetová poradna https://www.elpida.cz/linka-senioru (kam je možné napsat e-mail nebo je zde on-line chat).

A co doma? Co nejvíc se zaměstnejte podle vašich sil. Držte se svého domácího režimu, ale zařaďte i něco nového pro sebe. Nezapomínejte na pohybové chvilky – opět podle svých možností, ale protáhnout se nebo projít po bytě zvládne většina. Poslouchejte rozhlas nebo sledujte televizi, ovšem ne zpravodajství – zprávy si dopřejte co nejméně – nyní vám opravdu nic „neuteče“. Pokračujte ve svých oblíbených činnostech, navíc je prostor zkusit třeba i něco nového – trénujte paměť, naučte se nový vzor pletení či háčkování, věnujte se cizímu jazyku, zkuste vyluštit jiný typ křížovky, proveďte doma drobné opravy, napište dopis, čtěte, poslouchejte hudbu. Máte-li zahrádku, pak v pěkném počasí můžete začít s jarní údržbou. Jste-li online, pak využijte toho, že v posledních dnech řada subjektů vzdělávacích, kulturních i uměleckých zpřístupnila své akce virtuální cestou, a to buď zcela zdarma nebo za symbolický poplatek. Konkrétní nabídky najdete například na: https://www.totemplzen.cz/program-na-nouzovy-stav/

Rozhýbejte své tělo - třeba zde: https://www.facebook.com/watch/?v=1543216869190064 nebo zde: https://www.facebook.com/kondice/videos/835389743611108/?v=1543216869190064 nebo zde: https://www.facebook.com/search/top/?q=zlat%C3%BD%20lev&epa=SEARCH_BOX nebo zde: https://www.facebook.com/search/top/?q=zlat%C3%BD%20lev&epa=SEARCH_BOX

Nezapomínejte na své blízké – volejte svým blízkým a přátelům. Zůstaňte ve spojení aspoň touto cestou. Zpívejte a smějte se (pomůžou komedie, zábavné pořady, veselé čtení…).

Možná by vám mohla pomoci meditace. Zkuste třeba toto video, které připravila členka Korotýmu: https://www.facebook.com/search/top/?q=zlat%C3%BD%20lev&epa=SEARCH_BOX


Musíte vyjít ven?

  • udržujte si bezpečnou vzdálenost od druhých lidí, noste roušku a umývejte si velmi často ruce
  • nedotýkejte se povrchů na veřejných místech (kliky, zábradlí, výtah) - ideálně jen v rukavicích 
  • vyhýbejte se, co nejvíce davům lidí (riziko nákazy se v davu zásadně zvyšuje)
  • udělejte si zásoby, abyste nemuseli často do obchodu (dostatek léků, potravin a domácích potřeb - abyste mohli zůstat doma a nechodili zbytečně mezi lidi)
  • pokud máte možnost být na vzduchu v blízkém okolí a bez lidí – udělejte si malou vycházku (dvůr, okolí domu…) v rámci možností - protáhněte nohy, tělo a mysl
  • během epidemie ideálně zůstaňte doma, abyste dále snížili riziko kontaktu s nákazou

22) Mí rodiče (prarodiče) odmítají nosit roušku. Jak je mám přinutit?

K nošení roušky nikoho nepřinutíte násilím! Nyní je to však povinnost, takže pokud půjdou ven, pak všichni kolem nich roušku mít budou – dnes už je „divný“ ten, kdo roušku nemá. Navíc do obchodu je bez roušky ani nepustí. Není vyloučeno, že policie začne nošení roušky kontrolovat a vynucovat (sankce až 20.000 Kč). Zkuste všechny tyto důvody rodičům v klidu vysvětlit. Na druhé straně – jsou-li svéprávní, mají právo o sobě rozhodovat sami. Pro komunikaci s lidmi v seniorském věku doporučujeme sdělovat jasné, konkrétní a stručné informace. Pokud diskuse o nošení roušek není účinná, doporučujeme o věcech, které jsou nyní nutné, nediskutovat. Diskusi můžete odložit na předem danou stanovenou dobu, například na určitý den v týdnu. Nastavení pevných mantinelů pomáhá přenastavení bezpečného rámce, což je nutné zvláště u lidí starších.

 

23)  Rodiče se nechtějí zdržovat doma, naopak využívají prázdných nákupních středisek a slev. Jak jim to mám rozmluvit?

Zbytečným chozením ven se aktuálně zvyšuje riziko. Zkuste se nabídnout, že sami nakoupíte, jde-li o vycházku prarodičů a radost ze slev – vysvětlete jim, nejen infekční rizika (rozumově) – ale také své obavy a starost (emočně) - nejen o ně, ale i o vás, celou rodinu (a druhé lidi). Mnoho lidí vidí pochopitelně ve stresu jen své potřeby. Nákupy ano, ale ne jako společenská akce. Procházka na vzduch je posilující, ale jen tam, kde není riziko nákazy. 

V „rozmluvení“ nebezpečných aktivit se vyplácí trpělivost a stále dokola opakovat, proč jsou nebezpečné. Někdy se musí jedna a ta stejná věc opakovat stále dokola, každý den (někdy i víckrát). Na někoho platí to, že to nařídili „autority“; na jiného zase to, že nám tím přidělávají starosti; jiní slyší na „i soused/ka“; jindy pomůže i přiměřené „rozzlobení se“, ale zůstaňte laskaví. V některých rodinách funguje také to, že danou informaci sděluje osoba, kterou rodiče respektují (syn, dcera, zeť, rodinný přítel…) Musíte postupovat podle toho, jak své rodiče (prarodiče) znáte, co na ně obvykle platí. Není univerzální rada. Obrňte se trpělivostí. Někdy se u seniorů objevuje i to, že se chtějí rychle vracet ke svým stereotypům. Ptají se, do kdy budou nařízení platit a diví se, že nevíte, nebo že příští týden určitě ještě ano. Pro staré lidi je zásadní jejich denní/týdenní režim a zvyklosti – obecně jim to pomáhá zvládat jejich život. Špatně přijímají změny a každé vybočení z řádu je znejišťuje. Pomozte jim najít nový režim, jak si zorganizují svůj den. Hodně pomáhá, když si předem domluvíte přesný čas, kdy jim budete pravidelně volat nebo kdy s nimi budete v kontaktu po sociálních sítích (vhodná je i kombinace obojího). Důležité je tento harmonogram dodržet. Kontakt nenechávejte pouze na sobě – začleňte další členy rodiny. Podpořte své seniory také v kontaktu s jejich přáteli a vrstevníky (samozřejmě telefonickém atp.). Nabídněte jim aktivity viz další zde již uveřejněné příspěvky a následně se opravdově zajímejte o to, co dělali, co nového vyzkoušeli, jaký měli den…

Rodiče potřebuji posílit bezpečí, neb jejich režim je narušen. Místo rozmluvy lze přenastavit režim tak, aby byl srozumitelný, nový režim napsat na papír. Oblasti, které nyní nejdou zajistit, například sociální kontakt, zkusíte za své rodiče vyřešit náhradou, například prostřednictvím on-line aplikací, linek pro seniory, a to také do režimu zapsat. Důležité je také počítat se studem lidí volat někomu cizímu. Toto je dobré sdělit dopředu, že jde o adekvátní pocit dané situaci.

 

24) Neexistuje nějaká právní povinnost, na kterou bych se odvolal?

Teď je důležité maximálně respektovat všechna doporučení. Chráníte tím sebe, ale také své blízké – jak by se oni pak měli vyrovnat s vědomím, že vás mohli nakazit. To by pro ně bylo hodně těžké. Nastavte si pravidla vzájemného kontaktu na dálku a přijměte některá opatření z doporučení viz „Jste senioři a musíte zůstat v těchto dnech doma?“


25) Rodiče trvají na tom, abychom za nimi jezdili na návštěvu. My se ale bojíme, že je nakazíme. Co máme dělat?

Právě proto, že jde o blízké osoby, je třeba být zvýšeně opatrný – oboustranně. Žijete-li v různých domácnostech a potkáváte tak různé skupiny lidí – je riziko infekce výrazně vyšší. V této době je třeba podpora a častý kontakt – ne však nutně osobní. Využijte dostupné technické prostředky – mobil, tablet, video kontakt (WhatsApp, Skype…) a posilujte se denně navzájem telefonními hovory. Zvažte, kolik by stálo zřízení wifi a pořízení např. jednoduchého tabletu. Kdyby měl kdokoli z rodiny žloutenku nebo jinou nakažlivou nemoc, také byste nebyli kontaktní. Domluvte se na rovinu (asertivně) na omezení fyzického kontaktu z důvodu ochrany rodičů a zvyšte komunikaci přes techniku, dle vlastních možností. Nákaza nerespektuje rodinné vztahy. Doporučujeme nastavit pravidelný telefonický kontakt, ideálně v předem dohodnutý čas. Je také dobré si pravidla dopředu sdělit. 

 

26) Jsem doma stále zavřený a moje děti za mnou kvůli mé ochraně nechtějí jezdit. Mně však více stresuje, že jsem sám. Radši bych je viděl. Neexistuje nějaká právní povinnost, na kterou bych se odvolal? Přežili jsme válku, smrti se nebojíme. Doma ale být nechceme. Tohle je jako vězení. 

Jsou to různé záležitosti. Infekční nebezpečí a kontakt. Děti jsou odpovědné dočasným omezením kontaktu, pro seniory může být nákaza životně ohrožující. Otázkou je, jak překonat samotu.  Jde o míru rizika, kterou člověk podstupuje sám a do které uvrhuje lidi okolo sebe. Život se nezastavil. Chodit se dá ven s roušku, desinfekcí na ruce atd. S dětmi je důležité udržovat kontakt přes techniku např. mobil, ev. video hovor (jde-li to technicky), požádat dospělé děti o pomoc při práci s chytrým mobilem / tabletem. Telefonujte častěji s rodinou, s přáteli. Osobní kontakt je důležitý, ale v nouzi jde o vzájemné zdraví. Setkávat se osobně málo a bezpečně - je lepší než popírat rizika. Láska nechrání před možností nákazy. Jejich pocity jsou pochopitelné, souvisí s izolací, velkou nejistotou a strachem. Přirozenou reakcí lidí, na tyto pocity, je se shlukovat s druhými sobě blízkými lidmi, držet se například za ruce a sdílet své obavy a strachy. To nyní nelze, tudíž pojďme využít alternativní způsoby. Domluvte si s vašimi dětmi dobu, kdy si budete volat. Volejte si volat častěji a pravidelně.  A také zkuste zavolat na některou linku pro seniory či sledovat na ČT3 zajímavý film a vyslechnout si ucelené informace. Nejste v tom sami. 


27) Musím do povinné karantény, protože jsem se dostal/a do kontaktu s nakaženým člověkem. Mám strach, že jsem se nakazil/a, co mám dělat.
Není jisté, že jste nakazili. Proto dodržujte běžný domácí režim (mějte plán a toho se držte), zaměstnejte se pravidelnými aktivitami i těmi, na které vám v běžném chodu domácnosti nezbývá čas (úklid skříní, probrání oblečení, drobné opravy, ale také třeba vaření nebo pečení náročnějších jídel…). Minimalizujte sebepozorování, i když je jisté, že se tomu nevyhnete – je to normální. Pocit strachu je naprosto přirozenou reakcí a je to tak v pořádku. Pokud nepociťujete žádné příznaky, pak je „nevyhledávejte“ – může vám pomoci to, že si v předem danou dobu změříte teplotu a potom se tím již nezabýváte. Velmi spoře si dávkujte zprávy, jestliže je přesto potřebujete slyšet, pak si je pusťte třeba jen ráno a potom večer. V karanténě vám určitě nic neuteče. Máte-li rádi televizi, pak ji sledujte, ale jen pořady, které vás pozitivně naladí – oblíbené seriály, cestopisy, přírodovědné či historické pořady, ale klidně i detektivky atp. Vhodný je také poslech rádia, ale opět ne zpravodajské stanice. Jde-li to, pak i v karanténě můžete pracovat – sice nemusíte, ale je to skvělý recept na zaměstnání mozku. Dále dělejte něco, co vás zaručeně potěší (každý máme rád něco jiného) – teď na to máte čas. Zpívejte a nezapomínejte na humor. Zůstaňte v kontaktu se svými blízkými po telefonu nebo po sociálních sítích. (Ale samozřejmě v případě zdravotních potíží okamžitě kontaktujte zdravotníky.)
 
28) Naši rodiče nám vyčítají, že jsme v této době jeli do zahraničí a teď jsme v karanténě. Jsme prý nezodpovědní, že nám to říkali a teď jsou s tím jen starosti…
Na to je nejlepší jednoduchá asertivní odpověď: „Ano, je to tak. Rozhodli jsme se do zahraničí jet a teď musíme dodržet karanténu. S tím teď nic neuděláme.“ Neomlouvat se, nevymlouvat, neházet vinu na někoho jiného.
 
29) Manžel rozhodl, že pojedeme na hory a po návratu musíme být v karanténě. Já jsem jet nechtěla, ale neposlechl mě a teď mám potřebu mu to vyčítat. Vím, že to ničemu neprospěje, ale nemůžu si pomoci.
Jste-li zdraví, buďte vděčná za to štěstí. Nyní je omezen pohyb i pro další lidi, takže to až takový rozdíl není. Vy jste s manželem na hory jela také, takže jste se rozhodla jako dospělý člověk. Pokud máte ale nutkání výčitku vyslovit, je možné jít do jiné místnosti a tam všechno říct nahlas „fiktivnímu“ manželovi (pozor – ale tak, aby vás neslyšel). Jiná varianta je, že se ze svého napětí vypíšete a papír potom zničíte. Máte-li pocit, že by vaše manželství potřebovalo nějakou „opravu“, pak to ovšem nechte na pozdější čas – teď na to není vhodná doba.
 
Některé konkrétní situace je ale potřeba řešit zcela individuálně, protože někdy obecné rady nefungují a musí se zohlednit specifika daného člověka nebo rodiny. V těchto chvílích může pomoci telefonická krizová pomoc, linky bezpečí, linky důvěry a další terapeutická pomoc a podpora.
 
Pro děti rodiče samozřejmě fungují Linka bezpečí 116 111 a Rodičovská linka 606 021 021.  

30) Domluvila jsem se s otcem, dávám mu dítě, ale on či jeho matka nerespektují zákazy a omezení (nedávají roušku, nemyjí ruce, stýkají se s jiným apod.). Bojím se, že se syn nakazí. Co mám dělat? Mám přestat dítě dávat otci?

 Po právní stránce je odpověď jasná, ale zkuste promluvit s druhým rodičem a pokusit se domluvit změnu frekvence nebo pravidel styku na přechodné období (po dobu nouzového stavu). Nabídněte kompromis, případně možnost „dorovnání“ styku s dítětem. Neříkejte „Já ti nedůvěřuji, jsi nezodpovědný…“ Buďte smířliví: „Je to pro všechny nečekaná a náročná situace, mám obavy a potřebuji se s tebou domluvit, jak to nejlépe společně zvládnout. Navrhuji…“ Na domluvu se předem nachystejte, můžete se připravit i písemně a pokuste se mít emoce pod kontrolou. Mluvte klidně, pomalu a nespěchejte. Druhý rodič nemusí být na vaše návrhy připraven a potřebuje chvilku, aby svoji odpověď promyslel – spěch vede k ukvapeným závěrům. A pokud možno dohodu dojednávejte osobně.

Je přirozené, že cítíte strach a stres. Tyto pocity jsou adekvátní pro prožívání v krizových situacích. Je dobré si tyto pocity uvědomit a hledat možnosti pro jejich snížení či vyvažování. V takovém stavu také nedoporučuji se rychle rozhodovat o důležitých aspektech života.

V každém konfliktu je několik možností: 

- vysvětlovat, argumentovat, hledat neúnavně dohodu
- nechat to být a vzít to jako danost - skousnout stav věcí a přizpůsobit se
- odejít z konfliktu či přenést ho jinam (na úřady...)

Komunikace s druhými má rovinu sociální a psychologickou.
Sociálně - můžete zapojit úřady, sociálku, právníky, soudy - nebo tím
alespoň argumentovat.
Psychologicky - jde o dohodu - tzn. trpělivě a opakovaně na věcné úrovni
vysvětlovat nebezpečí a pokusit se dohodnout jasná pravidla 

 (odpovědi zpracoval Korotým Unie rodinných advokátů. Seznam jeho členů na této stránce zcela dole.)